Padání vlasů způsobené léky

Užívání léků může způsobit vypadávání vlasů, stimulovat jejich růst či ovlivnit jejich strukturu a barvu. Léky mohou ovlivnit vlasové folikuly dvěma různými způsoby: 

1. náhlým zastavením mitotické aktivity v rychle se dělících vlasových buňkách (tzv. anagenní effluvium; anagen=růstová fáze vlasu, která trvá několik let), nebo

 2. předčasným navozením klidového stavu vlasových folikulů (tzv. telogenní effluvium; telogen=klidová fáze vlasu, která trvá cca 3 měsíce a na jejím konci dochází k vypadnutí vlasu).

V prvním případě dochází ke ztrátě vlasů typicky během dnů až týdnů po podání léku, zatímco v druhém případě vlasy začínají vypadávat až za 2 až 4 měsíce po začátku léčby.  Anagenní effluvium je výrazný vedlejší účinek léků používaných k léčbě rakoviny (zejména: adriamycin, cyklofosfamid, docetaxel, doxorubicin, etoposid, ifosfamid, irinotekan, paklitaxel, topotekan, vinorelbin), které kromě nádorových buněk zabíjejí i rychle se dělící vlasové buňky. Kromě vlasů často dochází i ke ztrátě obočí, řas, ochlupení v podpaží a v okolí genitálu. Telogenní effluvium může být následek celého spektra léků, zejména antikoagulantních přípravků, retinolu (vitamín A) a jeho derivátů (používají se k léčbě akné), interferonů a antihyperlipidemických léků. Kromě výše uvedených mohou vlasy vypadávat i při užívání antibiotik a antimykotik, antidepresiv, hormonální antikoncepce, imunosupresiv, antiepileptik, antihypertenziv, hormonální substituční terapie (estrogeny a progesterony u žen, androgeny a testosteron u mužů), nesteroidních protizánětlivých léků, léků pro léčbu Parkinsonovy choroby, léků pro léčbu poruch štítné žlázy.

Plešatění následkem užívání léků je dočasné

Plešatění v důsledku užívání léků je zpravidla vratný proces, vlasy po skončení léčby opět začnou růst. Závažnost alopecie je daná typem užívaného léku, jeho dávkou a biologickou predispozicí postiženého.  Některé léky při podání určité dávky způsobí vypadávání vlasů u většiny pacientů, zatímco u jiných léků dochází ke ztrátě vlasů v důsledku jejich užívání jen sporadicky.

Kromě vypadávání mohou některé léky naopak pozitivně ovlivnit růst vlasů, následkem pak bývá hirsutismus a hypertrichóza (nadměrné ochlupení).  Hirsutismus (nadměrné ochlupení u žen) způsobují nejčastěji testosteron, danazol, kortikotropin (ACTH), metyrapon, anabolické steroidy a glukokortikoidy. Hypertrichóza je častým nežádoucím účinkem užívání minoxidilu, cyklosporinu a diazoxidu.

Řešení padání vlasů po lécích

Při hledání příčiny vypadávání vlasů je nutné zjistit pacientovu anamnézu dermatologickou, systémovou i rodinnou a vyloučit jiné příčiny plešatění, jako je nedostatečná výživa, nedostatek železa, endokrinní a metabolické poruchy, infekce (např. syfilis), poruchy kolagenu a kožní onemocnění. Někdy může být těžké prokázat, který lék způsobuje vypadávání vlasů, nebo dokonce samotný fakt, že vlasy vypadávají právě v důsledku užívání nějakého léku. Pokud je to v dané situaci možné, je nutné vysadit podezřelý lék a sledovat, zda vlasy přestanou vypadávat. Někdy však trvá dva až tři měsíce po skončení aplikace daného léku, než vlasy přestanou vypadávat.

Pokud k alopecii dochází opravdu v důsledku užívání nějakého léku, pak s velkou pravděpodobností se situace spontánně upraví po skončení léčby. V případě, že nedojde k samovolnému obnovení růstu vlasů, je vhodná léčba finasteridem (Propecia) či minoxidilem (Rogaine), což jsou léky, které zpomalují vypadávání vlasů a urychlují jejich růst.